Hasičský sbor ve Vestci

1912 – Ve Vestci se kladou základy sboru dobrovolných hasičů. U jeho zrodu stál opět pan J.E.Dobiáš, který byl v té době i starostou. Sbor, který se z původních 12 činných členů rozšířil na 22, měl též 15 přispívajících a 2 čestné členy. Prvním velitelem byl p. V.Pašek, pak následoval p.Antonín Hladík. Pokladnu spravoval p.Jar. Havlíček. Nelze opomenout, že ke sboru patřila i samaritánská četa, které velel p.F.Škorpa (dále p. E. Rozum a p. Josef Muller).

Vestecké hasičské představenstvo usilovalo dlouhá léta o zakoupení motorové stříkačky a vymohlo si pro tento účel velké podpory u zemské správy z věcného fondu. Nakonec prý tato akce končila nezdarem  „ pro úplné nepochopení občanstva“ (citujeme kronikáře). Vestecký hasičský sbor měl i nemocenskou pokladnu, která kolem r. 1927 vykazovala fond 2120 Kč. V r.1926 se 6 členů sboru a 4 dorostenci zúčastnili všehasičského sjezdu v Brně, který zahrnoval i výlet na Macochu. V r.1924 a 1928 cvičilo 9 členů na sjezdech všeslovanských hasičův Praze. O tom, že se naši hasiči činili především při požárech, nemusíme zdůrazňovat. Dále v článku bude následovat seznam požárů, kde náš hasičský sbor zasahoval.

Možná, že by nás ani nenapadlo, že dobrovolné hasičské sbory se musely větším dílem samy starat o získávání finančních prostředků. Tehdejší C.K. úřady počítaly s tím, že největší tíhu ponesou sami členové tvořících se hasičských sborů. A tak chtě nechtě museli střádat korunku ke korunce, haléř k haléři. Například pořádáním kulturních akcí. Také knihovny a divadelní sbory sloužily k získávání peněz na nutnou hasičskou výbavu. Zároveň podněcovaly k utužení národního uvědomění a sebevzdělanosti obyvatel.

A nyní ještě slíbeným vesteckým požárům. Kronikář rozdělil vestecké požáry na ty, které byly před založením dobrovolného hasičského sboru ve Vestci a na ty, které se datovaly po r. 1912. Jako první uvádí obytný dům č. 19 u Skřivanů na Šátalce (1898), dále již dříve zmiňované stohy a mlátička p.Krippla (1903), dům Ješátkových (1904), nový obytný dům č. 49, tehdy u Švarců (1910), stohy obilí u Skřivanů č.28 (1911). Vzato úhrnem ze záznamů vyplývá, že hořely především stohy, stodoly, hospodářská stavení a podotýkám, že jich nebylo málo. Že vinu na požáru nenesl vždy jen zásah bleskem, dlouhodobé sucho či jiná okolnost svědčí záznam z roku 1926, že v domě č.10 a č.14 byl požár údajně založen.

 

                  Nejstarší dochovaná fotografie hasičů Vestce 

 

 

Zdroj: web OÚ Vestec/Kronika

Autor: paní Blanka Pašková (kronikářka)